Letná ho milovala. Mám pocit, que Sparta na velké týmy neumí, říká legenda David Lafata, jeden z historicky nejlepších fotbalových střelců, nikdy neskrýval, kdo je mu v lize nejbližší. I když dnes podvečer nastoupí dva jeho nejmilejší kluby – čili Sparta versus Jablonec –, kanonýrova podpora patří vyloženě na Letnou. „Ale bez velké nostalgie,“ upozorní. Kdyby syn Antonín nebyl po operaci, nakráčí do sparťanského kotle s klasickou tátovou radou: „Toníku, hlavně nedělej žádné blbosti.“ On totiž Lafata junior nemá moc rád, že se na hlavní tribuně nefandí tak intenzivně jako v rohu. Zato dcera Vanda má radši klid: „Ale ze sociálních sítí mi vždycky náruživě líčí informace, o kterých nemám šajn. Mě totiž internetový svět moc nepolíbil.“ A při fotbale to máte jak, Davide? Já se těším. Vnímám ten děj. Vnímám zápletky. Taktiku, rozestavení. Přitom fotbalu máte pořád dost? Po velké kariéře jste fotbalovým učitelem na sportovním gymnáziu. Líbí se mi sledovat pokroky. Ale radši nikde netvrdím, že jsem učitel nebo snad pedagog. To se přece nehodí. Proč ne? Jsem spíš trenér, který má na starosti fotbalový rozvoj. Kluci a holky od patnácti do devatenácti let. Už mají rozum, nechají si poradit, pokud chtějí naslouchat. A hlavně dělají, co je baví. Rozhodně to není tak, že bychom je učili češtinu nebo fyziku, se kterou jsem byl sám na štíru. Takže na sportovním gymnáziu Česká vyučujete fotbal. Vystudoval jsem stejnou školu a podívejte, co ze mě vyrostlo. (úsměv) Maturoval jsem v roce 2001 a zpětně vidím, že to mělo smysl. I když jsem se při některých předmětech vyloženě trápil, naučil jsem se disciplíně. Teď se snažím zkušenosti předávat dál. Jedna třída – když to řeknu v uvozovkách – už mi odmaturovala. Foto: Profimedia.cz David Lafata a jeho poháry. To vám studenti musí říkat Pane učiteli, ne? Asi se budete divit, ale říkají mi trenére.
